Miluji Vánoce
Miluji Vánoce. Přiznám se, že ne pro jejich tradici. Ať už je to ta původní, pohanská a nebo křesťanská. A i přestože nezapaluji svíce na adventním věnci, je pro mě prosinec už vánočním časem.
Miluji Vánoce pro tu krásnou atmosféru. Pro všechna ta světýlka, vyzdobené ulice, vánoční trhy, svařák, ozdobený stromeček, vůni pečeného cukroví, pohádky. A v tomhle romantickém prostředí, tajemno magické atmosféře si užívat krásný čas s rodinou. Třeba na zimní procházce, u štědrovečerní večeře nebo jen tak, u dobrého čaje, zapálených svíček, rozsvíceného stromečku a za zpěvu koled si vyprávět, být spolu.
Co se musí stihnout do Vánoc
Tak to ovšem u mě nebývalo vždy. Byl to hlavně shon a stres. Starost, aby všechno bylo. Aby toho bylo hlavně dost. Co ještě musím koupit za dárky. Co ještě musím upéct. Co všechno ještě musím uklidit, připravit, ozdobit, udělat.
Co všechno MUSÍM.
Vánoce jsou tady
Najednou se to všechno přehouplo a byl tu ten den D. Štědrý den. Tak ještě rychle zabalit dárky, poslední přípravy, usmažit řízky, rychle se převléknout a jde se na to. Po večeři a dárcích se přesunout k telce, zobat a zobat a zobat a totálně přejedená jít spát.
Následující svátky byly o návštěvách a hlavně o jídle.
Nechybí tomu něco?
V té době mi to všechno přišlo skvělý. Měla jsem naklizeno, spoustu dárečků pro všechny, spoustu druhů cukroví, spoustu všeho. Bylo mi přeci hezky. Jenže Vánoce utekly jako voda a vlastně jsem si tu atmosféru ani moc neužila, vědomě neprožila a jen se stále cpala ještě dlouho po svátcích.
A tak jsem si jednou řekla DOST. Chci to jinak. A začala jsem si tu předvánoční a vánoční atmosféru opravdu užívat.
Musím? Nic nemusím!
Tak to řekla princezna Krasomila v pohádce Pyšná princezna. A ač-li byla pyšná, s touto její hláškou souzním.
Rozhodla jsem se, že také nemusím. Nemusím nic stíhat a všechno mít tak, jak to bylo dříve zvykem. No co, že cukroví bylo méně, nebyla umytá okna a neměla jsem nakoupeno tolik dárků. Vždyť jde hlavně o tu atmosféru, o ten prožitek. Třeba, že pod tím stromečkem je dárek, který je jen pro vás. Taková třešnička, překvapení, které si můžete rozbalit.
Kde je to kouzlo Vánoc?
Došlo mi, že z kouzelných Vánoc se postupem času stal takový konzumní svátek. V obchodních centrech se mísí podzimní výzdoba se zimní. Všude reklamy, které do nás snad už od října hustí, co všechno na Vánoce budeme nutně potřebovat. Co všechno si máme zakoupit. A hlavně nezapomenout toho hodně nakoupit, protože obchody budou o svátcích zavřené!
Místo abychom si užívali svátky klidu a míru, jsou to pro mnohé svátky shonu, stresu, obžerství a utrácení spousty peněz za dárky, které často končí někde v koutě.
Kde je radost?
Co vlastně přináší mít přecpanou ledničku, dvanáct druhů cukroví, naklizeno, pro každého deset dárků, když uvnitř se člověk cítí unaveně, ve stresu, pod tlakem a z předvánoční atmosféry nic nemá? Ve finále se ještě kolikrát pohádá s těmi nejbližšími a o vnitřním radostném prožitku si může nechat jen zdát?
Dle mého názoru nic. Nic dobrého.
Když člověku chybí ten vnitřní radostný prožitek, neudělá ho opravdu šťastným ani voňavý čaj ani zbrusu nové Lamborghini.
4 tipy, jak to udělat letos jinak
1) Pečte pro radost: Upečte třeba jen dva druhy cukroví. Vanilka krásně domov provoní a po zimní procházce pár kousků cukroví k dobrému čaji přijde k chuti.
2) Jezte střídmě: O Vánocích se nemusí přeci přibírat spousta kil, stačí jíst normálně, střídmě. Dopřát si, ale to, že jsou Vánoce jednou do roka přeci neznamená, že zrovna teď se musí sníst všechno, co je k dispozici.
3) Co nestihnete, nechte třeba na leden: Ano, také mám ráda uklizeno, ale vytřít skříňky nebo umýt okna zvládnete i po Vánocích. Nemusíte se honit a všechno stihnout ještě tenhle rok. Myslete na sebe a užijte si raději předvánoční čas s rodinou.
4) Méně je více: Dárečky. Je to milé, potěší to, zvláště děti. Ale i tady platí, že méně je více. Myslím, že je mnohem přínosnější, když mají děti potěšení z atmosféry, kterou jim rodiče připraví a z dárků, které najdou uvnitř, se kterými si opravdu budou hrát. A ne jen z toho, že budou půl hodiny jen rozbalovat, trhat zabalené krabice.
Prožitek, to je oč tu běží
Vždy jde hlavně o prožitek. Zbytečná jsou kvanta cukroví, co se z mrazáku vytahují ještě v létě. Nemusíte mít bolavé bříško, opravdu to k Vánocům nepatří. Úklid neuteče, počká na vás. A i dárek se jednoho dne opotřebí, přestane fungovat a vy se s ním rozloučíte.
Ale prožitky, to, jak jste se cítili, to vám nikdo nikdy nevezme a ty vás budou hřát.
Radujte se, buďte s rodinou, s přáteli, dejte si svařák, punč, pečené kaštany. Projděte se v přírodě nebo mrkněte na vánoční trhy.
Prostě plujte na vlně pohody, na té vlně klidu a míru.
S láskou,
